První květnový víkend se již tradičně koná mistrovský závod v nejkratší orientační disciplíně. Letos to byl zásluhou pořadatelů ze ZBM tak trochu „Tajemný hrad v Karpatech“. Původně se mělo MČR konat v centru Moravského Krumlova (štafety a semifinále sprintu) a v Mikulově (finále sprintu). Později se ukázalo, že to pořadatelé nemysleli tak úplně vážně a od začátku bylo ve hře pouze Brno. Přesné místo konání se nicméně tajilo do poslední chvíle. Až při prezentaci obdrželi závodníci finální Pokyny a plán cesty na start, který díky červeně šrafovaným zakázaným prostorům připomínal turistickou mapu severní Koreje.
Sobotní smíšené štafety se konaly (jaké překvapení) na Špilberku. V tomto prostoru se již v roce 2002 běžel světový pohár. Jedná se o opravdu kvalitní terén s velkým převýšením, s labyrintem cest, opevnění a bastionů. Štafety se běžely systémem D-H-H-D a od začátku bylo jasné, že to v tomto terénu nebude zadarmo. V barvách SKM jsme nastoupili s Andreou, Monikou a Pavlem v kategorii DH140, štafetu LCE 1 v DH 18 pak rozbíhala Míša. A zatímco Michaela čekala zavřená v karanténě v nedaleké škole, my veteráni jsme mohli sledovat souboj elitní kategorie DH 21 nejen na průběhu diváckou kontrolou a předávce, ale (s ohledem na předchozí utajování místa konání závodu poněkud paradoxně) i na živém GPS trackingu v mobilu. Tak nám to do těch 16:40, kdy byl hromadný start veteránských štafet, docela uteklo. Štafetu jsem přebíral na druhém úseku od Andrei a trať se mi moc líbila. Průchody, hradby a bastiony Špilberku vždy nabízely možnosti volby postupu, zarostlé křovinaté pasáže v prudkém JZ svahu pod hradem vyžadovaly pečlivé mapování a prudké výběhy nahoru k hradu docela tavily. Neudělal jsem žádnou mapovou chybu, ale Pavel mi dal na dalším úseku s přehledem minutu – že by měl o tolik kratší farsty?
Oddílovým hrdinou dne se nakonec stala Monika, která se až na pár chybek důstojně poprala s náročnou tratí a Míša, která to po nepříjemném pádu v seběhu k divácké kontrole nezabalila a s pochroumanou rukou doběhla závěrečný pytlík až na předávku.
V neděli pokračovalo MČR individuálním závodem ve sprintu, ve kterém řady kroměřížských chovanců rozšířili Lucka, Honza, Luboš a Jirka. Dopolední veteraniáda a kvalifikace se konala na Kraví hoře. Mapový prostor a tratě překvapily (mě docela nepříjemně) svou komplexností. Díky spoustě plotů, různým výškovým úrovním v prostoru koupaliště a variantním volbám postupu přes areál bývalé vojenské katedry bylo po celou dobu co řešit. Lucka (D12C) skončila 2., Andrea (D35) 6., Pavel (H40) 7., ostatní na ORISU…
Míša na kvalifikaci v D16 nemusela a nastoupila rovnou do finálového závodu, kde skončila těsně za elitní desítkou se ztrátou 57 vteřin. Finále proběhlo v historickém centru Brna. Závod H/D21 už jsem sledoval dílky online trackingu a video přenosu z doběhové arény doma. Zvlášť hodně kvalitní úsek v hradbách pod Petrovem se spoustou schodů, průchodů, východů a záchodů a volbou variantních postupů mě hodně bavil i jako diváka.
